Yuki, to je dusledek podhodnoceni, ci uplne odmitani vlivu genetiky a vrozenych dispozic a precenovani vlivu vychovy.
Po urcity cas panovalo i ve vedeckych kruzich presvedceni, ze vsechno se da ovlivnit vychovou a od toho se odvijel i vliv na postupy pri adopcich, dite je pravne "vlastni" a maji na nej vliv jen "vlastni", byt ne biologicti rodice.

To je neco ve smyslu "krev neni voda". Zatimco nezadouci projev biologickeho ditete svedeme na "celej prasryc Alois" a utesime se tim, ze i Alois z toho casem "vyrostl", u ciziho ditete najednou chybi tento zachytny bod, pamet rodu, ktera nam to pomaha rozklicovat a pochopit.
U adoptovaneho ditete pomuze jen vedomi reality a to, ze ho rodice prijmou takove, jake je a s vedomim, ze "toto" mu neoredali oni, ale nekdo uplne cizi v pozadi.

Kupodivu ono i urcite porozumeni pro biologickou rodinu to usnadni nejen diteti, ale i adoptivnim rodicum, ci dlouhodobym pestounum.

Zrejme neni lehke pro adoptivni rodice priznat, ze nemaji to vysostne a jedinecne postaveni v diteti samem a ani v jeho zivote. Dnes uz se s tim pracuje, ale vzdy je otazka, jak to v nahradni peci bude zvladnuto.