“Je to zhruba podobne, kdyz ceske dite z ceskeho prostredi chodi na dve tydne ve skolce do anglictiny. ”

To v zadnem pripade. I v pripade miziveho vystaveni jazyku v ramci rodiny, se tento jazyk stava soucasti identity cloveka a je spojen s emocemi, dale je to identifikace s rodinou, skupinou, narodem ci zemi. Je to soucasti informace o tom, jake jsou koreny cloveka, kam patri. Lidi si pamatuji, ze babicka pouzivala nareci (treba jen par slov), zdrobneliny, nebo dokonce rodina pouziva jen gramaticke struktury jednoho jazyka pouzite v jazyce hlavnim. Moje deti take napriklad pouzivaji par slov z jazyka, ktery byl rodnym jazykem jedne jejich prababicky (te by ted bylo cca 120 let, cili ji v zivote nevidely, ale rodina holt dal nese tech par slov, aniz by vetsina clenu rodiny tusola, z jakeho jazyka ta slova pochazeji - maji to v kategorii “my tomu tak rikame”), pouzivaji ho vsak jen v urcitych situacich a v souvislosti s jednou casti rodiny.
To, ze nektery jazyk pouziva rodina/clovek okrajove, nesnizuje jeho hodnotu.