Když se lidi zamilují a začnou spolu žít, nějak jim to funguje.

Ale pak přijdou zásadní změny a na ty je třeba nějak reagovat, vyrovnat se s nimi. Každý má představu, jak by to mělo fungovat, co by měl udělat on a co partner.

První rozkol může být už v té představě. Typicky, jak to bude, když budeme mít dítě - kdo se o něj bude starat, kdo bude vydělávat, jak se změní péče o domácnost? První krok je si to říct. A i když se ti dva teoreticky shodnou, praxe pak může být jiná.

Třeba se dohodnou, že tatínek se bude doma věnovat dítěti. Jenže matka si pod tím představuje, že se s ním bude honit na dvorku nebo stavět kostky. Tatínek si představuje, že bude sedět na mobilu a občas jukne, co dítko dělá. Nebo se "dohodnout", že otec udělá večeři - jenže otec udělá palačinky, zatímco matka očekává zeleninovou polévku.

A další věc je, že každý máme nějakou představu, ale život může náš názor změnit. Třeba máš představu, jak se budeš plně věnovat dítěti, ale zjistíš, že ti to vlastně leze na mozek a chceš do práce. Nebo naopak. A přitom jste se původně s partnerem na tom dohodli a teď to chceš změnit. Tak jak se s tím vypořádat...