Siemens, typ si nepamatuju, vybral mi to tehdy bratr podle mého zadání a byl to super telefon (byl teda taky relativně drahý), každý další už měl nějaké mouchy (mám tedy doteď tlačítkové, jeden, co byl "napůl" dotykový i s tlačítky mě utvrdil v tom, pokračovat s tlačítky, dokud existují ) Pořídila jsem si ho až někdy 2001 mezi posledními z mých známých, pořád jsem měla pocit, že ho k ničemu nepotřebuju, když sedím u telefonu většinu dne v práci a v pronajatém bytě taky byla pevná linka (a přece mi nikdo nebude volat do tramvaje nebo když jsem na tréninku, že), ale když jsem zjistila, že mě spousta lidí nepozve na akci, protože nemám mobil a nemůže mi poslat sms, tak jsem "ze sociálních důvodů" vyměkla