Jo, zajímalo by mě, co je na Hellichovce za pedagogy, když odtud odchází tolik lidí. V UH je studium sice náročné, ale odchází minimum děcek. Srazy máme každý rok ne třídní, ale školní, objedná se klub a absolventi jakéhokoli věku a ročníku přijíždějí i ze zahraničí. Všichni s láskou a nadšením na umprumku vzpomínají, učitelé děcka motivují, hecují, odchází skutečně minimum děcek.
na Hellichovku jsem připravovala jednu holku, odešla v prváku. Je výrazně talentovaná. Dodnes nechápu, proč odešla, byla z toho studia hodně zhnusená. Ne z nároků, ale ze stylu, jakým byly ty nároky vynucovány.
V UH panuje tvůrčí radost. Děcka, přestože kreslí několik hodin denně, slejzají se ještě na privátech a tvoří celodenně.