Carollyn, ano, to je výstižně popsáno.
Na to musí být člověk připravený, že v dlouhém a intenzivním soužití přijdou samozřejmě okamžiky únavy a tzv. ponorkové nemoci.
To se týká soužití s kýmkoliv, včetně vlastních dětí.
A ve všech případech se to také stejně řeší - lidé si od sebe musí chvílemi odpočinout a na druhé straně si musí pěstovat pozitivní spoluprožívání, z něhož lze ve slabších chvílích čerpat.