Z+2, to, co se oproti historii zásadně změnilo, je spektrum nemocí. Rapidně ubylo těch smrtelných, resp. smrtelných v krátkém časovém horizontu, smrtelných v raném a předreprodukčním věku.

Tím pádem se řada lidí dožívá "svých" chronických a pomalých chorob, kterých by se byli dříve nedožili.

Některých chorob i reálně přibývá - částečně to samozřejmě jde na vrub lepší diagnostiky (platí hlavně pro duševní onemocnění), ale některé přibývají i po odfiltrování tohoto bias. Důvody...obecně se dá říct, že nejsou společné. Většina nemocí má svůj vlastní mechanismus. Třeba zmíněných alergií reálně přibývá a taky se trochu mění jejich spektrum (existuje víc typů alergických reakcí, nejznámější je protilátková a spousta lidí si představí pouze tu). V tomhle případě je teď asi nejvíc přijímaná tzv. haptenová hypotéza.

Přibývá i některých autoimunitních chorob. Ale jiných AI chorob zase ubývá. Přibývá např. diabetu I.typu (= AI zánět buněk Langerhansových ostrůvků). Jedna z hypotéz (která se nepotrvdila, ale vypadala hrozně hezky:)) byla, že se v určité fázi dětského věku nesetkáváme s jistými bakteriemi žijícími v kravském chlévě, které v tom konkrétním časovém okně ovlivní regulaci vývoje T a B buněk.
Na druhé straně ubývá AI vad mitrální chlopně, způsobených postreptokokovou AI endokarditidou. Prootže streptokokové infekce jsou penicilinem zlikvidovány dřív a tak je nižší riziko rozvoje molekulárních mimikry streptokoka.

AI nemoci, kteér mají velmi silnou genetickou složku (typicky např. Bechtěrev) se vyskytují pořád zhruba stejně často, pokud nedojde k nějakému genetickému driftu. (Bechtěrevova chorova a její přímá vazba s příslušnou HLA alelou byla nalezena už u mumií faraonů starého Egypta, z hlavy teď nevím přesně, myslím, že 17. generace)

"rakovina" není nemoc, ale opět ohromný rybník různých nemocí, které mají pouze podobný následek. Takže tady by se opět dalo rozebrat, podobně jako u AI chorob, jak některých nádorových onemocnění přibývá (a někdy se i ví proč), některých ubývá a některé se nemění.