Přidat odpověď
Z+2, obaluješ to údernými vyzněními. A tím to tvrzení činíš nepravdivým.
"Dál je problém daleko sterilnější prostředí v domácnostech u dětí, které vede, že se tělo v době tvorby imunity s danými látkami nepotká a pak reaguje v pozdějším čase nesprávně.... " To prostě není pravda. Ano, na rozvoj alergií má vliv absence kontaktu s některými antigeny v určitých fázích vývoje imunity. Ale vulgo vyjádření v Tvém stylu je nepravdivé. Antigeny, které "chybějí", se nevyskytují "ve špíně domácnosti", ale jde jednak dost často o potravinové antigeny, potom zřejmě o antigeny organismů, které se v našem životním prostředí už nevyskytují (viz co jsem psala o bakteriích z kravského chléva u diabetu - ačkoli tam se ta konkrétní vazba nepotvrdila), dále o antigeny ve volné přírodě a pak je dost pravděpodobné, že jde o antigeny závažných infekcí, které kdysi vedly k úmrtí velké části dětí. Ale ty, které přežily, měly pak zřejmě nižší riziko poruch imunity. Ale nic z tohohle se nedá nazvat "absence sterilní domácnosti" e je to jen hloupý výrok, s úklidem domácnosti to nijak nesouvisí.
Zato s úklidem domácnosti možná může souviset něco jiného. Přibývá především alergií na lokální antigeny. Nikoli na exotické. A právě to vysvětluje haptenová hypotéza - že některé nově se objevující látky v prostedí můžou pozměnit strukturu dosud známého anitgenu tak, že prolomí toleranci. A to jediné by mohlo souviset se "sterilní domácností" - pokud někdo domácnost opravdu sterilizuje - tedy zbavuje mikroorganismů - tak sterilizační a urputně čistící prostředky možná mohou za určitých okolností pozměnit strukturu antigenů v prostředí.
Přímá vazba mezi dostupností exotických antigenů a nárůstem alergií není. Už proto, že pro naše tělo neexistuje nic jako "exotický antigen", k rekombinaci imunoglobulinů a TCR dochází hluboko prenatálně a máme v těle klony schopné rozeznat prakticky jakýkoli antigen, s jakým se postnatálně setkáme.
Předchozí