Pro mě jsou hory nezkousnutelné, prostě je nedávám. V létě ještě, ale v zimě chytám rapla a koncem týdne mám chuť tlouct hlavou do zdi. Vím jistě, že z horalem bych nebyla. A nepomáhá tomu ani společně strávený čas.
Zas přejdu jiné koníčky, o kterých vím jistě, že je dost žen, které by je nedalo. Tam mi stačí, že ho doprovázím a on je rád, že to s ním absolvuji, prostě mi stačí, že jsme spolu.

Ono je to i o kompromisech. Já si myslím, že v počátku vztahu není místo na kompromisy. Ale teď se na nás ze všech stran valí, že kompromis je ve vztahu nutný. Jako je, ale až po mnoha letech soužití.
No a za pár let spadnou růžové brýle a vztah ze začátku založený na kompromisu se rozpadne.