Náhodou, to přendávání desetiklových břemen na vzdálenost půl metru je dost příznačný, protože je to příklad jedné z her na nesamostatnost. Hry na to, že nějakou běžnou věc neumím, protože jsem princezna a chci, aby se princ na bílém koni slitoval dělal to za mně a toužil mě ochraňovat.

Čímž teda nepopírám, že jsou lidé, co opravdu nemohou. Navíc existují i princové, co jsou líní jak veš, ale zpracovávat je manipulací mi přijde vysloveně ošklivý. Na druhou stranu, když v tom jedou oba, tak jim to asi vyhovuje....