TaJ, ja s tebou SICE souhlasim, ALE...

Ono je to jednoduchy, kdyz ma clovek dite, ktery… (dopln, co uznas za vhodny, nemam na mysli specificky nikoho).

Jeden z mych zaku, ktery uz je dneska dospely a tehda toho na tom Internetu zas tolik moc nebylo, prave se to rozjizdelo do dnesni podoby, byl posedly pocitacem a Internetem natolik, ze u toho sdele od prichodu ze skoly cely noci, do skoly chodil s kruhama pod ocima, prospech se velice rapidne zhorsoval a rodice byli zoufali. Mobily na dnesni urovni tehda nebyly, rodina mela pocitac jeden. Rodice se chodili radit se mnou do skoly, c o s tim, no a co ja. Ja klukovi vysvetlovala, domlouvala, on sliboval na mou dusi a dosel domu, sedel u toho zas. Hral hry s kamaradama globalne, tenkrat novy.
Rodice to vyresili tak, ze pocitac zabalili a dali na pudu.
Kluk vyresil tim, ze v noci, kdyz rodice usnuli, se zdejchnul a sedel doma u jinyho kamarada celou noc, k ranu se vplizil domu do postele jakoby nic. Rodice na to pochoipitelne postupne taky prisli, prestehovali postele, kluk spal s otcem v pokoji.
V meste tehda otevreli novou Internet Cafe. Vstupny pomerne na hodinu dost vysoky. Kluk utratil kapesny, posleze zacal krast rodicum penize z penezenky. posleze krast kamaradum a ucitelum penize.

Resilo se to silene moc, kluk byl premisten na cas do takoveho domova (tam se opet naucil dalsi veci…)

Onehda jsem ho potkala, fesak mladik, IT konsult, studovanej na VS.

Tim chci pouze naznacit, ze nic neni tak jednoduchy, kdyz rodice maj deti, ktery to ic moc nezajima a reseni je velice snadne.