Federiko,
mám to úplně stejně.
Díky manželově práci jsme vždy měli doma jako jedni z prvních všechny dostupné technické hračky. Snad díky tomu,že se to tu všude válelo to děti nijak zvlášť nezajímalo. V době, kdy byli menší tozn. v tom zmiňovaném věku 9-ti let měli k dispozici jen obyčejný mobil Nokia 3210 nebo,jak se to jmenovalo. Přestože jsme měli lepší,tak jsme repasovali ten starší,dali nové kryty a dětem to stačilo.Později až tak kolem 10-11 roku dostali k dispozici lepší telefony a data. První fb měla třeba moje dcera rok se mnou společně,abych se ujistila,že jí tam nikdo nebude obtěžovat a naučila se s tím pracovat.
Stejně jako ty, mám pocit,že čím více se to zakazuje tím lákavější to pro děti je. U nás se v tomto směru nikdy nezakazovalo. Nikdy jsem dětem neříkala,neurčovala na co se smějí a na co nesmějí podívat. Kdyby se nepodívali na to zakazované doma, podívali by se jinde. Nemá to smysl. Důležitější je dětem vštípit nějaké základy a znalosti toho používání a otevřeně s nimi mluvit.
Žádné závislosti a problémy s tím,že bych měla děti imrvére na fb nebo internetu jsem neměla.Dnes je to jiné a všichni mají data 24/7/365 dní v roce,takže jsme online prakticky pořád kdekoliv v civilizaci.
Moje děti ani neměly čas na to,aby na tom internetu byly pořád. Škola, kroužky a kamarádi jim zabraly dost času.

Zakladatelce bych poradila,ať si s dcerou promluví a vyjasní si pravidla s upozorněním,že pokud to poruší,tak přijde o možnost připojení na wifi. Pokud by došlo k opětovnému porušení,tak bych změnila heslo na wifi. Starším dětem bych heslo nastavila a provinilce dočasně ne a nebo jen pod dohledem.
Ale jsou to restrikce a já myslím,že je lepší jim předcházet,než je potom zpětně nastavovat. Do rozjetého vlaku se naskakovat nemá.