Ano, zajochu, cítím to podobně. Záleží na nastavení každého (každé) z nás. Jak moc si dokáží udržet nadhled. A hlavně si neumím představit, mít někoho dlouhodobě jen na sex bez jakýchkoli citů. Nemusí se člověk nutně strašně zamilovat, ale nějaký cit, náklonost tam nutně být musí, jinak by se ti lidi nepřitahovali. Člověk si může připadat nad věcí, ale pak najednou zjistí, že už si neumí představit, že by toho druhého třeba už neměl nikdy vidět. Podle mě, v dlouhodobých mileneckých vztazích vždycky vznikne nějaký ten cit. Málokdo bude takový cynik, že by dokázal bez mrknutí oka hodit přes palubu člověka se kterým spí.
Na druhou stranu vím, jak je těžké nepodlehnout pokušení, když člověk po 10-15 letech vztahu potká někoho a přeskočí jiskra. Je to nádherné už jenom proto, že jiné, ale taky se tím můžeš hodně trápit, jak jsi přiznala i ty. Já sama dodnes nejsem schopna zhodnotit, jestli to za to stojí. Hlavně udržet chladnou hlavu a pečlivě se chránit, to je asi to nejdůležitější a po psychické stránce se umět srovnat se svým svědomím.