nevěřím, že se lze přenastavit...
mám melancholického muže, přesně jak píše grainne, miluje podzimní mlhy, soumrak, listopadové depresivní počasí, všechno vidí černě... občas má záchvat pozitivismu (obvykle mě tím vyděsí ), ale běžně má náladu na nule (to je to pozitivní období), často klesne pod... obvykle to snáším obstojně, pokud začne hodně skuhrat, připomínám mu sama to dobré, hledám drobné potěšení, něco, čím ho rozptýlím - někdy teda jen tiše zmizím, protože mám pocit, že tu svou melancholii si potřebuje odvzdychat...
jediné, co po něm chci, aby nepřenášel své chmury na ostatní a aby držel své vnější chování na nějaké snesitelné úrovni
jo a největší průšvih je, když padne chandra na mě - to je chudák v háji a neví, co dělat, aby se náš mikrosvět zase vrátil do rovnováhy