Jsem negativista. Usilovně roky pracuji na své změně, ale ačkoliv se už blížím důchodovému věku, nedaří se. Snažím se negativa v sobě potlačovat a hlasitě spíš jásat. Jenže navíc jsem člověk, který má v sobě nastaveno, že sdílená bolest je poloviční bolest. Prostě se občas potřebuju ze všeho vypovídat. Jenže jak, když nechci na ostatní házet své špatné pocity? Bije se to ve mně strašlivě, ale vážně netuším, jak ze všeho ven. Chápu tě.