renko, já to dovádím až k absurdnosti - když si stěžuje na nepohodu na táboře, záměrně se ptám na co nejhororovější scénáře, jestli taky nastaly, obvykle to skončí smíchem a dítě uzná, že to vlastně bylo fajn - nejde o momentální "vítězství", ale dítěti se v hlavě ten tábor spojí s pozitivnější vzpomínkou, vybaví si, co bylo pěkný a ten černý obraz dostane pár barev... ty barvy ve vzpomínkách pak docela vyrovnají ten černý náhled na svět...
když bych se jen vyptávala a chtěla, aby si na to dobré dítě vzpomnělo, nespojí se to - jen by mi nuceně něco řeklo...