Ropucho, ale ono nejde o to, aby se pesimista stal jásajícím optimistou... není to o tom, že se snažíš o opak, ale že se třeba snažíš, abys nebyla nas.... pesimistou furt. Spousta věcí, které ovlivní naši náladu, je spojená s automatickými odpověďmi... takže když jsme zvyklí, na otázku: jak se máš? odpovídat: blbě, tak nám to v hlavě bude naskakovat. Místo toho se můžeme zaměřit na zautomatizování věty typu: dobře, dneska se mi povedlo... a to jinak než používáním, nejde. A věta typu: dneska se mi povedlo... není nějak extra sluníčková a ani nepopírá třeba situaci, že to v globálu za moc nestojí, protože mi třeba zrovna ukradli drahé kolo....
Být trochu příjemnější "pesimista" není o tom, že se snažíš zcela změnit, ale že se snažíš o trochu pozitivnější nebo alespoň neutrálnější výraz.... a to změnit lze, ale chce se to mu věnovat. Je třeba se tomu věnovat a ty negativistické otázky, odpovědi aktivně stopovat a zkoušet to jinak... a tím stopovaním pak můžeš ovlivnit, zda ti v hlavě bude strašit: prší, celý den bude naprd - přibrala jsem, vypadám strašně a tak je jedno, co si vezmu na sebe.... i jako pesimista můžeš regulovat tu intenzitu a kvantitu.... a i jako pesimista se můžeš dostat na neutrálnější vzorce... prší, vezmu si nepromokavé boty.... nebo přibrala jsem, tak si vezmu tu halenku, která ty mé špeky tak neobepíná....