Kudlo, to si zase pletes s negativismem, nemam potrebu seznamovat okoli s tim, co se "urcite nepovede", ani se svym vnitrnim stavem. Jen jaksi nejsem schopna sdilet bezbrehe nadseni z toho, ze sviti slunce, nebo kvetou tresne.
Jo, tak tohle je to, co se da naucit vuci okoli, ale maximum je projev sounalezitosti, ze "jako jo, ty tresne jsou super".

Ja se dokonce vcitim do skutecneho optimisty tak, ze mu verim, ze ta jeho vec dobre dopadne, protoze je jeho. Takze uprimne muzu podporit a povzbudit.

Jen sama nemam tu radostnou a odhodlanou viru a neverim, ze pozitivni mysleni muze neco zmenit, tedy mne. Tomu, kdo to nehraje, jo. Jedna takhle optimisticka bytost me presvedcila.
Kdybych v tom pru.eru byla ja, radne se v tom porochnim, pripravim se na nejhorsi a mozna, mozna, kdesi ve ztracenem koutku duse budu doufat.