Taky už mi nějaká z blízkých kamarádek ze života vyšuměla, ale na druhé straně zase přibývají, takže jsem trvale v plusu:)

A fyzicky se vídáme v dost dlouhých intervalech:) Volnější kamarádky kontaktuju s touhou je osobně vidět (myšleno vyloženě na to "kafíčko", tedy výraznější osobní interakce, nemyslím tím, že jdeme společně někam kvůli nějaké události - na svatbách, křtinách, divadlech, koncertech atd. se samozřejmě setkáváme častěji) zpravidla jednou ročně (podle jisté jedné, která chodí i sem, je prý můj interval neomylný, prý mám rozptyl +- 3 dny ) a když se kamarádství stane bližším, tak se mi intervaly sníží třeba na půlrok. Těch pět opravdu nejbližších kontaktuju sama od sebe cca jednou za 3 měsíce. Častěji rozhodně nemám potřebu někoho vídat, když posčítám všechny, které takhle potřebuju pokrýt, tak už jsem solidně sociálně přetížená:) A klidně funguju v tomhle módu těch zmiňovaných 30 let :) Nevím, jestli by "protistrany" neměly chuť vídat se častěji, ale tak nějak berou, že tohle je moje introvertní maximum. Mezitím jsme ale v kontaktu písemném - dneska už samozřejmě elektronicky, ale kdysi jsme si psaly pravidelně papírové dopisy. I s těmi, které bydlí taky v Praze:)