"Spokojenost je stav, kdy nic nechceš, o nic neusiluješ, nic neřešíš, nechceš, aby to či ono bylo lepší - v práci třeba dost smrtící stav, rovnající se stavu vyhoření. Můžeš být v pohodě, zažívat pocity radosti i štěstí, ale nejsi SPOKOJENÁ ve smyslu, že už je ti všechno jedno a za ničím "nejdeš"."

Jako že spokojenost rovná se vyhoření?


No to teda nesouhlasím. Vyhoření je, když to toho člověka se.re, a to bych rozhodně spokojeností nenazvala.

Ani si nemyslím, že by spokojenost znamenala, že by ten člověk odmítl možnost, jak si polepšit, kdyby měl pocit, že si opravdu polepší, ale že aktivně takovou příležitost nevyhledává, protože to, co má, mu vyhovuje.