Lexi, jak já ji chápu! Mám to sama podobně. Něco mne baví, ale děsně moc, zakousnu se do toho a dostanu se až na úroveň nejlepších v republice. Pak už se mi ta činnost přesytí a postupně ji odložím. To není strach z neúspěchu, to je prostě přesycení. Mám takových činností několik, vím o nich hrozně moc, ale už mne nebaví třeba tak, abych se s nimi živila (ono se s tím ani dost dobře živit nedá, a obdivuju všechny, co to dokážou), u mne prostě zůstávají v kategorii hobby.