Děti potřebují různorodé činnosti a velmi snadno vyhoří. To, že je něco baví, neznamená, že to chtějí, nebo potřebují, dělat intenzivně na olympijské úrovni.
Závada není v dceři, závada je ve vás, dospělých, že tohle nechápete.
Ona nejspíš chce občas plavat a občas si zahrát šachy s dědou.

Plus je tam ještě jeden moment - nadané děti nemusí pro úspěch nic dělat, jsou úspěšné "rovnou" - neznají ten koncept tréninku a snažení se a trénování do budoucnosti. Takže když jsou úspěšní a rodičům to "nestačí" a chtějí po nich zase trénovat, tak jim to nedává smysl.

Plus v jedenácti letech děti mají ještě pořád "zpomalený čas" - týden je pro ně věčnost - a trénovat na závody, které jsou až za rok je pro ně zcela neuchopitelné.

Ve vašem případě bych zavedla systém, že pokud chce něco dělat, tak to bude dělat alespoň pololetí, ale že pak může změnit názor a dělat něco jinýho....


Já se ochomýtám kolem koní a už mám dva případy holek, které v nějaké fázi řekly, že nechtějí trénovat a jezdit na koních a že chtějí s koněm jen "být" a chodí koně čistit a vodí je na procházky a starají se o ně - bez výsledků, závodů, tabulek a tréninků - a jsou šŤastné...