Měla jsem jen nenáročné kroužky, které organizačně nic nestály, ale ani mi do budoucna nic moc nedaly. Rodiče mě k aktivním zálibám nevedly, takže jsem si vždycky něco našla sama a pak s tím skončila. Trošku lituju, že mi víc nenabízeli nebo k něčemu nepostričili, na školních letech vidím,jak i jen základy nějakého sportu jsou do budoucna užitečné. Zároveň vím, že to dělali se svým nejlepším svědomím. Talent jsem asi neměla k ničemu.

Záliby, po kterých jsem opravdu toužila, jsem měla rodiči zakázané, takže těch si užívám až teď v dospělosti. A to v duchu "odříkaného největší krajíc".