Vy to vidíte velmi dramaticky, moje dcera není v modu, že bude případně něco "oželovat" a že po něčem vnitřně touží, ona není žádný tragéd.

Nadhodila otázku případného studia na G6, směje se představě, jak bude za hvězdu, když se tam dostane (má s Máňou takové normální pubertální přetlačovačky a hodnotí - celkem oprávněně - Máňu jako přechytřelou)

Máme vzájemně vyargumentováno, proč a jak trávíme svůj čas (ona mimojiné na základce s výše popsanou filosofií) a proč se z toho důvodu nepokoušela o G8.
Ona neutíká, jenom přemýšlí a s velkou lehkostí (abych zas nepsala, že rozpustile)

Mě oslovilo, co sem napsala Šuplík o G6 obecně, v případě, že by předvedla nějaký koncepčnější zájem, já nejsem matka bránící ani dramaticky prožívající nějaké iniciační rituály. Jsem si jen vědoma toho, že momentálně zažívá optimální a vyvážené školní-životní období.