Myslím, že je osobní věcí každého, na jakou chiméru plýtvá silami.
Považuju za důležité, aby to bylo aspoň na nějakou. A když už to nedělá, ať laskavě nepouští jed do vody těm, co se snaží, i když někdy marně nebo málo efektivně.

Vadí mi lidi, jejichž pomoc ostatním se redukuje tak na dárcovskou sms dětem v domovech před Vánocemi, ale přitom každou pomoc jiných jen kritizují - ať už je to pomoc pro naše "nevhodné" (jako jsou narkomani, bezdomovci, lidi v exekucích, romské děti) nebo nevhodné "cizí" (adopce na dálku, humanitární katastrofy, uprchlíci atd. ), a když dojde na pomoc našim "vhodným" (naše nemocné děti, věčný to štít), maximálně sbírají víčka (to nestojí skutečně nic až na krabičku někde v kuchyni a jednou za čas igeliťák, do kterého je dáš, a pohyb ruky, kdy je vysypeš do nějaké nádobky; zisk v pocitu "jsem dobrý člověk" je téměř čistý) a vykládají, že starat se má stát (má)...