My se na základce stěhovali každou hodinu a považuju za to vopruz.

Nejde ani tak o tu chůzi, ta by každému jen prospěla, ale uklízet furt věci a vyndavat a proplejtat se mezi ostatníma plnejma chodbama. Někdy jsem si ani nestihla dojít na záchod, protože jsme šli třeba z přízemí do třetího patra. Ale učitel nás o minutu, dvě zdržel. Pak se prodrat o 3 patra plnou školou, tam si vyndat věci. A honem na záchod, kam se muselo o patro níž.

Byla jsem šťastná, když na střední tohle odpadlo a stěhovali jsme se jen do tříd, kam to mělo smysl, typu laborky nebo jazyky.

A na tý střední by to bylo ještě horší, protože tam jsme měli skříňky jen na boty a kabáty se nechávali ve třídě, takže stěhovat se v zimě ještě s oblečením...

U prvostupňovýho by mě zkrácení přestávky zajímalo, u druhostupŇovýho už ne.