Libik má pravdu, že občas jsem nějakým "jednodušším" člověkem považována za nehodna se se mnou bavit.
Toto není zrovna ten případ, ale použiju ho pro ilustraci. Když jsem byla na gymplu, požádala mě kamarádka, abych za ni přečetla něco o Komenském nebo od Komenského, už si nepamatuji titul a napsala jí o tom referát. Udělala jsem to, použila slovník, který odpovídal jejím schopnostem. Předala jsem jí to, když jsme šly kouřit za kulturák. Tam jsem jí u cigára nadšeně povídala o té knize. Prostě jsem považovala za vhodné, aby o ní věděla víc, než jsem za ni sepsala do referátu. A ta dívka mi sdělila, že se se mnou celkem ráda baví, ale ne o Komenském a nějakých debilních knížkách. Bavme se radši o klukách. A pak o mě prohlašovala, že za to, že jsem tak blbá, nemůžu, že to mám z toho, jak mě v dětství přejelo auto
Mám pár zkušeností s lidmi nižší inteligence, že občas, ač jim nezavdám důvod, nasadí konfrontační tón, urážejí, posmívají se vzdělání, četbě, kultuře, umění... a to aniž bych to já vytahovala do hovoru.