No, ono je "hroutit se" a hroutit se. Trpím už několik úzkostnou poruchou s panickými atakami. A když se hroutím, resp. úzkosti nade začínají vyhrávat a jsou celodenní, tak to většinou ví jen můj muž a nikdo z okolí to vůbec netuší(normálně funguju, i když to jde hodně ztěžka). A myslím, že takhle to má většina lidí s mojí diagnozou. Ale chápu, že jednou za čas vypadnout z toho každodenního kolotoče (delší dovolená nebo nemocenská) je dobrý restart.
NA druhou stranu mám kolegy, co se pravidelně "hroutí" a není to tak žhavý.
Takže většinou věřím, ale obezřetně kus od kusu.