Ohledně Bělouna napadám spíš ten systém (pokud si dobře pamatuji), kdy se z nikterak rozsáhlé sbírky přímo vybíraly ty přijímačkové příklady. Čili uspěl ten, kdo si projel tu sbírku (byť obtížnější úlohy z ní se prostě mechanicky navrčel).

z Bělouna jsem dělala přijímačky kdysi já naše matikářka z nás byla na mrtvici - podařilo se jí dát do písemky jeden z příkladů, který se později objevil u přijímaček. tedy jsme ho ve škole počítali v písemce, a pak jsme ho ještě počítali na tabuli, protože ho většina nedala, tak k vysvětlení. i pro ten neúspěch ho učitelka pak zařadila i do nějaké desetiminutovky, opět s opravou při počítání na tabuli. takže jsme ho vlastně počítali ve škole čtyřikrát. u přijímaček ho ze třídy nedal nikdo - včetně mě, která ho ve škole jak v písmece, tak v desetiminutovce měla dobře a které to přišlo jasné, jak facka stres je sfiňa