Jinak já si v 80 letech dopisovala s Finkou, Francouzskou a Japonkou. Japonka mě deptala takovou ptákovinou, že každý dopis měla na jiném papíru - s obrázky, srdíčky, domečky, čtyřlístky, západem slunce,..... Vždy sladěno s obálkou a samolepkami. Ty pitomé samolepky používaly všechny tři, u nás se nedaly koupit. Odlepovala jsem je z jejich dopisů a posílala dál tak, aby to nepoznaly, protože jsem se styděla, že taková blbost u nás neexistuje.
Vyměnily jsme si pohledy a časopisy, já měla potíž sehnat pohled města, který by nebyl černobílý. Já jim posílala černobílé fotky, ony automaticky barevné.
Byly z běžných rodin, Finka bydlela v domku, Francouzčina rodina taky (ale ona sama studovala ve městě, kde si pronajímala byt), Japonka taky v domku. U té Finky jsem jim hrozně záviděla tu zahradní houpačku, ve které se vyfotili, v ČR to tenkrát neexistovalo. Japonka taky v domku, ale maličkém.