Celá 80.léta byla pro mě zlatá,nezapomenutelná léta,první lásky,koncem r.1980 mi bylo sladkých 16-v tanečních jsem poznala svého bud.muže,diskotéky,nakukování do světa dospělých,dokonce jsme si tenkrát v r.1984 zaletěli do Constance k moři na dovču,v létě jsme jinak s mým klukem jezdili pravidelně někam na dovču ,takže v těchto letech bylo pro mě více věcí poprvé,i první dítě,úplně koncem osmdesátek bylo zaděláno na druhé dítě,což pak taky dopadlo dobře,takže já si nemohu stěžovat.Když je člověk mladý a zdravý a nesedí v koutě jak hnida,musí být každé mládí v každé zemi a každé době nádherné

Na dětství si taky nemohu vůbec stěžovat,i když jsem žila,jak se dns říká s mámou samoživitelkou a babičkou,ale ve velké bytě na sídlišti,kde v dosahu cca 5 min.pěšky byly 3 velké sámošky,o nedostatku vložek jsem slyšela,ale když člověk řeší i nyní věci dopředu,tak je připraven,nikoli zaskočen,toaleták jsme taky vždy měli.Banány nebyly nijakou zvláštností,běžně jsem je mívala do školy na svačinu,vzpomínám si,že na vánoce byly doma para ořechy krom jiných pochutin,běžně nám visela ve špajzu štangle tenkrát vynikající Vysočiny,neměla jsem ráda brynzu,ale máti mě do ní nutila,vzpomínám si na pečenou kačenu kolirkát k obědu,hlady jsme v žádném případě netrpěly,jelikož mamka pracovala u drah,tak jsme měly zadara vlak a využívaly toho bohatě,třebas i k jízdám do neměcka,madarska na nákupy...jednou jsme byly spolu i letecky v bulharsku s jídlem,další dovča byla,že jsme pluly lodí po dunaji až do madarska,dovolené každý rok někde po česku...nestěžuji si.K tomu na zš i sš jazykovka,sokol.
A to máti nebyla ve straně ani nikdo z naší rodiny,naopak od babičky bratr s rodinou pláchli do švajzu,máti měla jedenáctiletku,takže ani né maturu a pracovala jako řadová úřednice.