Přidat odpověď
hm, zdá se mi, že jsem žila v jiném čssr... pravda, v 89 jsem byla v 7. třídě, takže moje vzpomínky jsou ovlivněné dětským pohledem, stejně jako to, že jsem žila v "díře po granátu", kde byla vojenská posádka...
naše oblečení BYLO barevné, bordel v ulicích nebyl (od toho jsme mívali sobotní brigády - když si uklidíš svou ullici, ani tě nenapadne zahodit papír na zem), výstavba školky probíhala v rámci akce Z, kdy se na tom podíleli všichni, kdo měli děti (a taky i ti, co děti neměli), bytová krize u nás moc nebyla, armáda si vystavěla pro své lidi nové bytovky (pravda paneláky, ale jak nám domečkoví spolužáci záviděli teplo a teplou vodu bez práce), lékaře (dětského i dospělého) jsme měli na středisku, stejně jako zubaře, gynekologa (toho teda asi jen 3x týdně) plus v kasárnách byl lékař fungující coby chirurgická pohotovost v případě potřeby... měli jsme kino (v kasárnách druhé), společenský sál (kde pravidelně vystupovali "umělci z prahy", škola poskytovala spoustu kroužků, měla krásné vybavení (projektory, mapy, chemickou laboratoř...), děti zabavil i pionýr (jednotlivé oddíly zaměřené podle zájmů - hasiči, rybáři, turisťák, švadlenky, kuchyňky...)
na dovolenou jsme jezdili každý druhý rok k moři (ndr), každý rok v tuzemsku pod stan, tábory byly sice placené, ale nijak draze...
prodavačky u nás byly milé, zboží někdy bylo, někdy ne, ale nejvíc front a podpultovek pamatuju z doby těsně po revoluci...
nijak neoslavuju komunismus, nechtěla bych návrat té doby, ale to černobílé vidění mě trochu štve...
Předchozí