Ženo, v našem počtu dětí je to hader a hader. Jako nejdůležitější vidím schovávat minimum, jen opravdu to nej. Páč naši tak od těch osmi, sedmi po sobě nechtějí dědit. Sekáč jim nevadi, bratranec taky ne, ale po bráchovi je to naprosto nemožný. A kupodivu si to i pamatují, co je čí, i kdyz jsem dlouho žila v bludu, že hadry neřeší. Další věc je, že treba třetí ma uplne jinou postavu než první dva, takže smolik. A taky u starších už ma každy svůj vkus, oblíbenější sport, styl (jeden sportovec, druhej miluje Sci fi).
Tak já opatruju lepší kousky a s nástupem do školy už nic.
Mam plastový krabice ikea, každej má ve svým pokoji dvě velký na skříni. Jedna na sezonní věci a druhá do čeho mají dorůst. A po nejmladším dítěti se všeho hned zbavuju, nabídnou rodině a zbytek charita.