Ruth,

ano, svým způsobem máš pravdu. Každý, kdo se nepříčil, jakmile měl pocit, že se děje něco, co se dít nemá, tak má na tom, že se to dít mohlo, svůj podíl.

Existovalo tedy nějaké "čisté" řešení, krom toho nikdy v ničem neustoupit a nic nechtít, případně se vystavit pronásledování a postihům?

A jak pak posuzovat ty výsledky? Třeba Hutka, který si nezadal, a Nohavica, který si zadal? Má Hutka právo to teď Nohavicovi vyčíst? Hraje v tom nějakou roli to, že Nohavica je mnohem lepší autor než Hutka? Bylo by spravedlivé nějak to zohlednit v přístupu k nim?