Bouřko, to je zajímavá diskuze, jak se v ní hezky ukazuje, co si kdo představuje pod pojmem autista, a jak se v tom odráží osobní zkušenosti

Podle toho, co píšeš, vaše děti svou inteligencí budou umět skvěle kompenzovat ty svoje zvláštnosti, a s tvým citlivým a tolerantním přístupem to bude určitě fajn i v budoucnu

Přemýšlím, který autista nevnímá rozdíl mezi pohlavími, mezi tátou a mámou, a nemůžu si na žádného vzpomenout, a to ani z těch s velkým mentálním hendikepem.

Jak píše Len, každý má ta svoje specifika jiná, a pravda je, že u holek se to někdy diagnostikuje hodně těžko. Slída má taky pravdu v tom, že vady řeči se můžou navenek projevovat jako autismus, ty projevy jsou až neuvěřitelně podobné (!), ale za mě tě zbytečně straší (zjevně je v jiné situaci, ne úplně dobré, což mě mrzí).
Kat si asi pod autismem představuje hlavně děti s MR (nic proti, asi se setkala s oficiální nálepkou autismus jen v kombinaci s MR, a bystřejší děti bere takové jaké jsou, nepotřebuje diagnózu, aby si s nimi věděla rady ).

Úplně nesouhlasím s tím, že se rozdává diagnóza AS na potkání, třeba nadprůměrně nadané děti to mají v tomhle ohledu velmi těžké. Kluci jsou na tom o chlup "líp", protože své rozladění dávají zpravidla najevo silně nežádoucím způsobem, kdežto u holek se projeví úzkost, nebo sociální fóbie a pod. (samozřejmě ne vždy). Takže bych asi byla ráda, že už tu nálepku máte, později by vám ji nemuseli dát, a v našem školství za ni budete hodně rádi. Však ji nemusíte nikde přiznávat, když vám bude připadat, že to zvládáte i bez ní.

Vlastně si myslím, že tohle všechno víš, spíš to píšu pro ty ostatní