Osahávání vysoce inteligentní úrovně jsem jednou zažila ve frontě na lístky do kina jako pubertální dítko. Pán stál zády ke mně a ruku měl jakoby položenou hřbetem na své zadnici. Jeho prsty se mě vždy nějak dotkly vždy v podobné oblasti mého těla. Tak jsem se posunula, stoupla jinam a za chvíli zase. Bylo to nejspíš ono vysoce inteligentní osahávání, protože než mi došlo, že to není náhoda, tak to dost dlouho trvalo. Ubránit se tomu nešlo, takže jsem z fronty odešla.