Připadá mi, že naše děti by si mohly podat ruce. Můj syn sice ještě do školy nechodí, bude mu teprve na podzim 7 let, ale jinak je to to samé (viz můj příspěvek výše). Někdy je to drahoušek, ale někdy by ho člověk "zabil"."Chci pomoct,ty mi vůbec nepomůžeš, neumím, pořád musím uklízet a nemůžu si hrát ..." - prostě sekýruje a neposlouchá. Jediné, co trochu pomáhá, je vydržet a nevšímat si ho - jenže někdy je to k nevydržení, když je schopen půl hodiny "nahlodávat" mou pevnou vůli se nerozčílit a nevlepit mu jednu. Stejně to nepomáhá. Na rozdíl od Tvého "drahouška" ten můj zatím až na výjimky ve školce problémy nemá a i jinde se většinou chová celkem slušně. Většinou jen já to odnáším. Asi nám nezbývá, než vydržet!
Přeju pevné nervy Tobě, sobě i všem podobně postiženým !