Něco takového moje rodinka nezná,bylo by nám hanba až za hrob o něco žádat rodiče a dokonce třeba o příspěvek na dovču
Nikdy jsme od nich nic nepotřebovali,nežádali ani od nich nedostali krom pár stováků pravidelně k narozeninám(totéž oni od nás) a nakonec i přesto jsme ti nejhorší,od své matky (která restituovala)jen slýchám "jak jsme bohatí",s takovou hnusnou zlobou v hlase,že jsem to nechápala a byla z toho konsternována;přitom jako rodič může nejlíp vědět,že se máme dobře jen díky naší píli a úsilí,ale prostě tohle kdo vidět nechce a chce na vás plivat,tak prostě plivat bude.
Já jako matka tohle nechápu a máme obrovskou radost jako rodiče z toho,když nám kluci sdělí co se jim povedlo,že mají pěkné prachy,atp.
To že rodiče dávají jen jednomu ze dvou sourozenců to taky známe v přímém přenosu pro změnu z mužovi strany,udržovali jsme s nimi vztahy,když byli kluci děti,aby kvůli našim pocitům tedy nepřišli o prarodiče,kluci dospěli,prozřeli,sami byli svědky jak se dává jen sourozenci od jejich otce a jeho dětem(nemovitostia nejen ty)a dnes už se s nimi nestýkáme nikdo.Manžela to mrzí,ale na druhé straně si neumí představit,o čem se s takovými rodiči bavit a přitom ještě dělat,že se vlastně nic neděje.
Tito co sosají od tchánů,jsou takoví typičtí neschopnákovi,kterým je právě proto pořád podstrojováno.takže je asi fakt nejlepší pro vztahy s rodiči být spíš neschopný,závislý na nich,poslouchat je,podřizovat se jim,ale tohle zkrátka neni pro každého.