Burt, možná to vyznělo ublíženě, ale fakt to tak není.....mě to měsíce vůbec nenapadne....žijeme si po svým roky, desetiletí....jenže prostě to září je trochu čerstvé....uplyne pár dní a je to OK ani si na to nevzdechnu.....nyní se mi to vybavilo tou diskuzí.
syn to zase vzal tak, že prostě se babičce nemohl ukázat jak nejlépe mohl (když byl tam co byl)....a má to tak, že ona si o něj hlavu neláme, lepší už to nebude.......
Opravdu jediný co mi vadí, že si nevytvořili ty vztahy- babička-vnuk....děda-vnuk.....a proč to jsem 20let já kdo musí pořád vysvětlovat, že babička nepřijede i když to slíbila....., proč to aspoň jednou jedinkrát nemůže vysvětlovat sestra svým dětem......naštěstí ty moji už s babičkou přestali tak nějak počítat....
Protože my na babičkování máme roky náhradní babičku....s tou mají kluci úžasný vztah. A nelituju ani chvilku, že jsme si jí našli. A jediný kdo to měl problém rozdýchat byla moje mamka, taťka v pohodě. Ale kupodivu to začali brát tak, že patří k nám.....
Zatím se snažím pozornost dělit mezi oba kluky stejně a míním v tom pokračovat.....nevidím jediný důvod, proč jeden by ty pozornosti měl mít více, když jsou moji oba.....
¨
Já se na nikoho nedokážu zlobit déle, než pár hodin...minut.....což třeba nechápe manžel.....že jsem za 5 minut klidná a jako by se nic nestalo.
prostě to tak mám a vyhovuje mi to.