násilníku nemáš až ta pravdu,bohužel.Nás jako dospělé děti to mrzí,že nemáme takové milé vstřícné rodiče,jak tady třebas u některých čtu;tím vstřícné myslím vstřícné milé chování,zájem;co bychom jen za toto my třeba dali,to jsou věci,které jsme nepoznal ani jeden z nás,já jako jedináček jen průběžně slýchám od své matky jak jsem nikdy nic neudělala toho dost pro ni a všechno nic moc atp.
Za chvíli se jí podaří,že mě bude ona opravdu volná,i ten posl.plamínek lásky ní prostě ona zadupe svých chováním sobeckým.A to žije sama,jde ji na 80.