Přidat odpověď
Kudlo, prave.
Ja to vidim na ten pristup. My mame ve vyzenenym pribuzenstvu (mych deti) potomka dvou nositelu Nobelovy ceny behem 50 let - otec a syn, ruzne obory (=vcetne Tech milionu, co to obnasi). Dotycny pvnouce bylo vychovano priblizne stejne, jako moje deti: "zadny peceny holubi". Ani postizeny rodice nebyli obdarovani domy a byty v dobe, kdy byli potrebny. Vystudovali, etablovali se, vypracovali se. Jejich 3 deti vychovany podobne. Kdyz ti nositele umreli, dedilo se, ale vnoucata to nijak nepostihlo (=holt si musej pockat, az budou dedit oni). Zatim se snazej sami. Nikdo o tom ani nemluvi - jejich slavny jmena nasla moje ceska kamaradka, ktera se zivila stejnym "oborem". Behem let, co je my dite spolu s dotycnym vnoucetem, byli pozvani se ucastnit 2 dovolenych v zahranici, a to na oslavu nakych kulatin. Nasim spolecnym vnoucatum se rovnez nedavaji naky velice "ukazovaci" hodnotny dary. Tak to proste nak chodi. Mne osobne by treba bylo hodne lito, kdybych ja vnoucata nemohla obdarovavat v pomeru na stejny urovni. A to ja jich mam 6 a dotycni jen 2...
Tim chtel basnik rici, ze vsecko nemusi byt lakomost predku a postoj "ja taky nic zadarmo nedostal", ale nejaky "vychovny" CIL - nikdo nezivori, ale kazdej se snazi.
Předchozí