Kudlo, píšu ti to už tady asi poosmý.

sTen poměr příjmu a výdeje sice platí, ale u každého je ten výdejtejnou činností jiný - když poběžím já hodinu 10 km, spálím daleko méně energie než když totéž udělá někdo netrénovaný na běh (třeba plave), byť se stejnou váhou, výškou a složením těla a věkem. Rozdíl jde čistě za tou adaptací na konkrétní pohyb - tělo ho umí prostě velmi úsporně. A tohle tabulky výdeje zachytí jen částečně. Plus samozřejmě pak se to hýbe ještě podle individuálního metabolismu, a té váhy, svalů atd...

Ten spočítaný výdej tudíž může být s chybou třeba 300 procent. Na jeden den to dělá třeba 3 000 kJ - slušný oběd. Který si jeden dát může v rámci svého vyrovnaného fungování, a druhý má tentýž oběd celý navíc.

Další věc je, že někdo využije ze snědeného jídla hodně energie - spálí nebo uloží, a jiný většinu toho co spořádá zase bez užitku vyloučí.

Takže je sice hezké, že rovnice platí, ale jaké hodnoty do ní vlastně vstupují se dá odhadnout jen velmi mlhavě, zkučenostně u každého individua.

Ano, nějaké průměrné hodnoty jsou, ale víme, jak je to s průměrem...

Další věc, která to komplikuje je, že každý reaguje jinak na určité potraviny - někd už tu psal, že stačilo vynechat mléko a váha šla dolů (předtím tělo patrně ukládalo především energii z mléčného tuku a laktózy, jinou umí spálit). Takže když člověk sní 1000 kJ v chlebu uloží si tělo jinou část do tuku, než když to samé sní v párcích.