Máme třeba kamarádku, kterou opustil manžel kvůli jiné ženě, zůstala sama se čtyřmi dětmi, ti starší už šli pomalu do puberty. Dokázala se dát dohromady s úžasným chlapem, který je přijal všechny. Vzali se, otěhotněla s ním a pak o to miminko přišla, protože doktor reagoval špatně na její obavy a zamítl je jako nepodstatné, miminko přes víkend zemřelo, bylo by už bývalo schopné samostatného života, kdyby jí vyvolali porod nebo udělali císaře. Další těhotenství už riskovat nechtěla, ale adoptovali spolu holčičku. Teď se pustila do péče o staré lidi, je na vlastní noze s částečným úvazkem administrativy v taneční škole. Prostě a jednoduše, ale když tu holku znáš a koukáš jí přes plot, tak vidíš, že to zvládá s humorem, s láskou, trpělivě a statečně, je to pro nás, pro všechny její kamarádky, hodně velký vzor.