Margotko, udělala jsi maximum, co bylo v Tvých silách. V prvním období po úmrtí blízké osoby se člověk vždycky zmítá v myšlenkách, zda nemohl udělat víc. A taky je strašně intenzivní ten pocit, že "teď chci zavolat a svěřit se, ale nemám komu". Přeju Ti, ať tohle bolestné období zvládneš co nejlíp .

Pro rodiče je to šílené, když jim zemře dítě... a pro děti na prahu dospělosti, kterým umřela mladá máma, taky.

Pro vyrovnávání se s úmrtím - ať už pro Tebe či pro rodinu kamarádky, doporučuju v Praze (nevím odkud jsi) Cestu domů. Poskytuje zdarma poradenství pozůstalým, najdeš tam opravdu odborníky, kteří Ti pomůžou se zorientovat ve vlastních pocitech. Taky mají spoustu nejrůznější literatury - k zapůjčení i na prodej, která opravdu pomůže.