"Buď je něco pro společnost tak nebezpečné, že to zakáže včetně viditelných projevů (hajlování a hákové kříže), nebo to tak nebezpečné není, a pak mi dává lepší smysl naučit se s "rozeznatelností" žít a hranice postavit tam, kde dochází k reálnému nebezpečí. "

Ano, s tímhle také souhlasím.

Ale myslím, že někdy máme jako společnost problém s tím, že tu hranici v momentě, kdy nastává reálné nebezpečí, neumíme stanovit (ať už si MYSLÍME, že bychom to neuměli, nebo se nám to celé vymkne z rukou natolik, že už na to nestačíme - tak si představuju třeba nějaké ty vyloučené lokality, kde je třeba ve třídě těch problémových žáků tolik, že už je nad síly školy to zvládat).

Je to samozřejmě mnohem složitější problém než kousek hadru na hlavě, a obávám se, že to tady od stolu nevyřešíme.