Sedmi, já nevím, svět se až tolik nemění, rebélie v pubertě, "nepochopitelné" požadavky na oblékání, kritika všech a všeho, výraz v obličeji "něco tady trochu smrdí" , poznávám sebe i děti, co jsem měla za mlada, akorát teď už jsem naprosto vyklidněná a s mládětem mám výborný vztah i v jeho telecích letech .

Je otázka, jestli bych byla takový neřešič, kdybych ve 40 rodila poprvé, možná už jsem byla vyškolená, prdíky a výživové trendy mě nechávaly v klidu, zrovna tak jako školní peripetie. Někdy mám pocit, že už jsem konečně rodič, zatímco starým dětem, byť jsem byla velmi zainteresovaná, jsem byla takovým emočně labilním milujícím sourozencem