o ztracených věcech bych mohla vyprávět...
na obědy mají u nás děti čip, syn už má za těch 6 let asi tak desátý... někdy se po čase najde ten ztracený, takže při další ztrátě jde se starým a poprosí o spárování... mrňavka nastoupila letos na stejnou školu, takže jsme přišli rovnou s čipem ke spárování, vedoucí se jen vědoucně usmála
jinak já sama si pamatuju, jaký problém pro mne znamenaly stravenky, nikdy jsem je snad neměla déle jak dva dny, naštěstí si na to u nás kuchařky nehrály a věděly, kdo placené obědy má