Chápu tě, že se trápíš. Říct mi syn, že neumím vychovávat, tak se dozví něco, co by si za rámeček fakt nedal. Myslím, že jsem dost trpělivá matka, ale jestli jsem na něco háklivá, tak je to kritika od "cucáků", který ještě ví houby o životě, nic neumí, nic ještě nedokázali, jsou plně závislí na jiných (hlavně rodičích), ale sebevědomí maj až na půdu a myslej si, že všechno ví a umí nejlíp.

Co se tanečních týče, tak bych trvala na tom, aby tam chodil a pokud ne, tak aby propadnuté lekce zaplatil. Buď si vydělá na brigádě, neb bych mu zkrouhla kapesné, podle toho jak to máte. Vyhazovat peníze oknem si může dovolit, až si je vydělá, to bych fakt netrpěla. Jenže až si je vydělá, tak k nim pravděpodobně bude mít i jiný vztah, ale zatím z cizího krev neteče, že.

Důsledně se snažím, aby si syn vážil lidské práce a usilí a i přesto má taky občas úlety, taky občas má pocit, že rodiče jsou tu od toho aby plnili každý rozmar svým bobánkům. Je to těžký.