Asi bych tuhle debatu shrnula větou - Děti otrokářů vychovávají že svých dětí otrokáře. Jo, přiznám se, že jsem nedávno svému 12ti letému synovi taky zabavila mobil. Šel a sebral mi můj. Pamatuju si, jak jednou moje matka myla nádobí a ve slabé chvilce vyžadovala moji pomoc. Mýt musela ona. Já bych prý nádobí umyla špatně. Z čeho tak usuzovala, když jsem to nikdy nedělala, nevím. Pomoc spočívala v tom, že jsem měla stát vedle ní u dřezu a nádobí utírat. Odmítla jsem to a argumentovala odkapávačem, na kterém nádobí uschne i bez mého přičinění. Asi se naštvala, protože když pak na odkapávači leželo suché nádobí, velela k jeho uložení do polic. Brala tehdy jednotlivé kousky do ruky a předávala mi je s tím, kam je mám uložit. Sama bych to prý hodila na špatné místo. Tak tomu už jsem se vysmála úlně a pravila jí, ať si najde jiného cvoka. Když už to nádobí jednou má v ruce ona, proč bych měla přebírat nesmyslnou štafetu? Tímto příběhem začalo a skončilo matčino úsilí v zapojování mé osoby do jakýchkoliv domácích prací.