Já Valkýře rozumím, u nás doma se jídlu taky moc nedalo. Ne že by se zakazovalo, ale nikdo moc nevařil, běžnej stav naší mini lednice, když jsem byla malá - máslo, někdy mlíko, když ho někdo koupil, sýr NEBO paštika NEBO salám a v chlebence kus chleba. S rohlíkama byla moc složitá logistika. Pokud tohle někdy u nás doma nastane, uvádí to naše děti do stavu paniky, že doma nic není.

První vydělaný peníze jsem taky prožírala, najednou jsem zjistila, co je všude dobrot a měla jsem na všechno peníze a žádný jídelní návyky, asi to byla i trochu náhrada takový tý kvočnovský péče, která mi chyběla, tak jsem o sebe prostě začala pečovat. Byla jsem vyhladovělá, asi trochu i emocionálně. Pak jsem šla s jídlem z extrému do extrému a úplně bez pohybu, protože jsme byla vyřízená ze směn.